Rok čekání, bylo to tu, a už zase jen čekat... tábor byl naprosto úžasný, moc se mi líbil, myslím, že to byl jeden z mých nejlepších táborů. Děti byly hodný, nedošlo k žádné hádce a vše se odehrávalo naprosto v poklidu a pohodě - jen počásí nás trošku víc zlobilo (kvůli menší povodni jsme museli tábor a pár dní šoupnout, tábor poté proběhl za pěkného počasí - ani vedra, žádné zimy, deště - a nakonec nám vše zmoklo takže sušíme tábor kde jen můžem). Ale co, tábor jsem si užila, moc!!! Díky všem=)
Příběh
Provincie Červeného Draka leží až v Číně v daleké Asii. V zemi plné samurajů, stínových bojovníků a půvabných gejš, v zemi obrovské moudrosti a rozmanité kultury.
V této provincii existuje nejlepší škola široko daleko, škola zasvěcená červenému draku. Tato škola vyučuje základním dovednostem nejnadanějším z mladé generace.
Nad touto školou a zároveň celou provincií drží svou ochrannou ruku samotný červený drak, jenž zde zanechal své vejce, které je ukryto a pečlivě střeženo v dračím chrámu. Všichni lidé v provincii ho mají v posvátné úctě.
Avšak ještě před ukončením studia nejmladší generace dochází k situaci, kterou ani nejstarší svitky nepamatují. Dračí vejce se ztratilo, bylo ukradeno a nikdo nedokáže říci, co to bude mít za následky. Zda-li se nestane vůbec nic, nebo zda li přijde nějaká ohromná pohroma, jak už to v podobných situacích, kdy se ztratí podobná serepetička většinou bývá.
Proto, pro zachování jistoty se každý kdo má volné ruce a nohy pokouší nalézt ztracené vejce. Největší ruku k dílu mohou přiložit zatím sice nedostudovaní, avšak již velice schopní studenti dračí školy.
Po dlouhém pátrání a útrapách zjistí, že dračí vejce ukradl Černý Drak, kterého je potřeba vypátrat, v lítém boji porazit a vejce přinést zpět domů.
Po porážce Černého Draka budou přeživší studenti odměněni a stanou se z nich absolventi nejprestižnější školy v celé Asii.
...takhle krásně tam je v 5:30hod...
...oslava Honzíkových narozenin - jako každý rok již tradičně. Ale vloudila se chybička - chybí nám tu oslavenec=/...
Úvod do táborové hry proběhl formou stínového divadla (1. scéna).
Dívky se učily jako maiko na geishy a chlapci na samuraje...
...jedna z našich nejkrásnějších geish Go-Zukizuki a "Syn bratrance manžela mé mamky sestřenice", neboli Sýbr, neboli táborový idol, nebo snad nový víkendový člen našeho oddílu?, či můj nově objevený vzdálený příbuzný přes mnoho kolen? - jedno je jisté, určitě je mi vděčný za tak krásnou přezdívku...:-D
..."obézní překvápko" aneb proslulý válečník SUMO a jeho výuková hodina...:)
...jelikož se nad naší provincií vznášel blahobyt, byl k vidění a zažití i tradiční čajový obřad pod Mr. Teaman Suk - alias Pej Tou... zde jsem k vidění já - kdyby mě snad někdo nepoznal.;o)
Geishy se svými maiko předvedly tanec s vějíři.
... čajový obřad také navštívil "Praotec všech huličů", který nám tvrdil, že u nich mají jen "black geisha"... oooo... jaké to pohoršení mezi našima...
...kuchtili jsme SUŠI, ochutnávali jsme SUŠI, a já skoro i zvracela SUŠI... fakt je to hnusný, blééé... ale některým to chutnalo - viď taťko?;)
...jednoho dne zaútočil černý drak a ukradl námi uctívané vejce červeného draka... ach, jaký to hysterický záchvat jsem měla... (prý skoro na nominaci na Oskara:-D )
...při hledání vejce jsme museli překonat všelijaké překážky, urazit dááálekou cestu - ale hlavně, najít Qilina!
...abychom ho našli, museli jsme získat povolení pro přechod přes provincii císaře Či Pš Ouka(Myškin). Zde je rodinná fotografie - všimněte si vlkodlaka Máši(rodinný mazlíček)...
...císař děti otrávil, a tak strávily den v pekle(bez dospělých) - sami si vařily, praly, uklízely, žehlily, a organizovaly celý běh tábora(1 den). Pak jsme měli Vánoce - na oslavu, že vstaly z mrtvých(reinkarnací). Ježíšek se nedostavil, ale Qilin, Praotec... a Máša to zvládli za něj.
...následoval lampionový průvod...
...chrám všch chrámů - táborová kuchyně s jídelnou...
...balím, balíš, balíme... no děs, bylo to náročný, obvzláště po náročné noci...;o)
...tak zase za rok, bohužel ne už v Hradišti u Vlašimi, ale někde jinde... ale na tom nesejde, když zůstaneme my, můžeme jet kamokoliv...
MÁM VÁS RÁDA LIDI!!!
Hrozně jsem se těšila, až to bude v kinech... a byla to paráda!!! Tenhle díl se jim povedl, vážně to bylo moc pěkný, samozřejmě, že se to nedá srovnávat s knížkou, to vůbec, ale z těch předchozích 5ti dílů, je asi hnedka po prvním.;) nebylo to tak strašně deprimující a smutný jako když jsem to četla, ale bála jsem se taky.
