Byla jsem se projít

Strom asi trpěl, ale symbolika je to pěkná... Slečna, které patří, by měla mít radost...

... chtěl mi utéct, ale byla jsem rychlejší ...

MÁM RÁDA BARvičky...:O)

má MATURITA

,,Výborný, výborný, výborný, výborný - prospěla s vyznamenáním."
Jsem tak hrozně moc šťastná, že si to zatím ještě ani pořádně neuvědomuji!
Měla jsem fakt nervy...=o/ A štěsí na otázky.
Dík všem za držení palců a všem mým talismánkům (mamka mi řekla že jsem jak Mr. Bean - ten si také před zkouškou nejdříve vyndal 10 plyšáků a pak až se dal do toho."V pořadí:
Anglický jazyk: 12. KULTURA: DIVADLO, FILM, HUDBA,…
Základy společenských věd: 20) Filosofie klasického období a helénismu
Biologie: 6. Ryniofyty, mechorosty, kapradiny, přesličky a plavuně.

Česká jazyk: 11. Vývoj české literatury ve 2. polovině 19. století

,,Jdeš jim tam ukázat, co jsi se naučila!" Má trpělivě-týden-zkoušející maminka, která mi ráno vnutila čaj s rumem.:o)

Tak jsem jim to ukázala!

Error: Nevzpomněla jsem si na pelatky a zárodečníky a F. L. Věk - ostuda.

Budoucí vzpomínky na 4.E... KRÁSNÉ VZPOMÍNKY!

poslední zvoněníČtyři roky na tomto gymnáziu jsme byli (m)učeni!!! Čtyři roky jsme byli mučeni!!!
Čtyři roky byla zabíjena naše tvořivost! Čtyři roky jsme byli drženi střízliví!
Čtyři roky, i jeden byl by dost ! Čtyři roky jsme se učili nejvyšší hory a přílivy!
Teď příchází na vás zasloužená odplata!
Jestli do minuty neshromáždítě čtyři tisíce korun, popravíme rukojmí !!!!

... a taky jsme požadovali vrtulník před školou...:)

A přicházííí louuučení, nejsem sám, a tady náás máááte:

Jsme kamarádské...Krásné... (a blond elita našeho gymnázia:oD )Trošku praštěné a prdlé...

A když nás někdo štve tak ho pošleme do...

Maturita nás štve taky ale... jsme chytré a postavíme se jí ČELEM!

Skoro naše psí holky (nečerti se;o) )

Hlídali jsme pejsky. Dva. Píďu a Keny. Všichni si mysleli, že si je mamka pořídila k hlavě. I pan lékarník. A byla to sranda. Ale to učenííí.... Toť Píďa čerstvě od kadeřnice - a je IT-odborník a má svůj facebook - ,,Bišon Píďa"

To je tuleňomrož...

To je Keninka - připravena k útoku.

To je takový ten plyšák s velkou hlavou a malým tělíčkem jak se teďka vyrábějí.:o)

A při hlazení a ňuchňání a drbání, aportování, venčení a sbírání hov... jsem se učila.

Talentovky na PF UJEP - obor výtvarná výchova

Takhle hezky se začínala probouzet příroda, když já - velká umělkyně:-D šla tedy na ty přijímačky na výtvarku... Původně se mi tam vůbec nechtělo, ale ,,za zkoušku nic nedám". Tak jsem šla. Když mě táta ráno hodil autem na místo - já oběšená OBROVSKOU TAŠKOU s různými druhy plastů, VELKÝMA deskama s pracema a DLOUHOU rolí a kresbama - všimla jsem si, že je asi někde KRAPÁTKO chybička... Další uchazeči o studium, jež zavítali na přijímacáí zkjoušky toho tolik neměli, zdaleka ne TOLIK.

Pak jsme čekali, odevzdali práce (jen část, zbytek těch krámů jsem neustále vláčela s sebou a záviděla ostatním že mají volné ruce)... a pak znovu čekali... prý to takhle na výškách chodí...

Pak nám pan Mrázik řekl kde se stala chybička. na studijním oddělení poslali špatný dopis a půlka lidí bůbec neměla všechen materiál, co mít měla. Já měla vše (asi by to vystačilo i pro všechny ostatní:-D), protože jsem pilná studentka a vše jsem si dohledala na internetu. Ale takových nád nebylo mnoho.

1. byla malba - na A3 (takový formát po kurzech na FUDu už ani neznám a chvilku mi trvalo, jak hodně malé to vlastně má být) -téma: Náš občanský průkaz - a malujte si čím chcete...

2. kresba - dělali jsme si srandu co to bude za formát tentokrát (měla jsem s sebou připravené A1 formáty). Ale protože jsme to měli jen dvě, dostali jsme všichni stejné A4 papíry, z druhé strany potištěné z tiskárny, aby to bylo fér. Odjakživa preferuji malé věci, takže jsem byla ráda. /kolem bylo pokreslit 3 papíry a ztvárnit 3 zážitky z uplynulého týdne - Inspiroval mě Cecil z Netopýra, který mě bacil.:)

3. S ironickou myšlenkou že protorová tvorba bude miniaturní práce jsme se vrhli do 3. - poslední části talentových zkoušek. Miniatura to nebyla, ale velikost dlaně také není zrovna něco megalomanského. Kór když máte jako materiál 18 PETlahví.:-D Téma: mropel a pružnost, tudíž dvě práce. Propel bylo slovo, které ráno řekl profesorův syn. V mém podaní to ale byl ,,MROuskající se Pes EL".

No, a pak nám řekli, že jsme první část přijímací zkoušky úspěšně složili - takže už jen ústní pohovor na konci června, tak jsme zvědavá.

!!!A taky maturita!!!

Společenské události v posledním čtvrt roku:o)

V době focení téhle fotky jsem byla ještě free... jsem si říkala: ,,Maturita? To je za dlooouuuho..." Jinak je to poněkud humoristická oslava MDŽ:) Tuhle fotku si ještě pamatuji... ples na který jsem šla odtud už moc ne. Jen pár útržků - zapomněla jsem si zde lodičky, na plese jsem běhala v kozačkách - bylo mi vedro - zula jsem si je uprostřed sálu a nutila kamarádku, ať mi je tam hlídá (nehlídala - šméška:-) ). Oslovila jsem tam také velice sympatického hocha - při prvním tanci mi řekl, že je ve čtvrťáku v Anglii... při druhém tanci mi řekl, že ho tam vzali i na vejšku... třetí tanec už nebyl:-D Si prostě umím vybrat.Tohle jsou zase jiní sympatičtí hoši=)Stres a nátlak maturity narůstal a já ze strachu, že maturitu neudělám, jsem se mucela začít věnovat něčemu jinému. Novému. Originálnímu. Nad mé schopnosti. PEČENÍ! Můj první pokus upéct buchtu byl velmi komický. Buchta se pekla asi 4 hodiny a stále byla syrová (po dlouhém pátrání mé maminky nad touhle nevysvětlitelnou záhadou přišla na to, že jsem měla špatně dovřenou troubu a teplý vzduch unikal ven). Ale na to, že ještě před půl rokem jsem byla schopna jen namazat chleba s paštikou (ovšem velmi esteticky), dnes bravurně zvládám koláče a buchty všech druhů(některé byly i k snědku, když jsem je kvůli šprtání filosofie zrovna nepřipálila.

Vrchol pého pekažského umu byl zatím štrůdl dle babiččina receptu. Asi si založím cukrárnu.:-)

Také jsem byla na Netopýru - už můj 6. ročník. Mám takový neblahý pocit, že se pomalu stávám inventářem tohoto skautského kurzu.:-) Obvzláště když tam je jako čekatel má odrostlá světluška... Stárnu.
Abych si prý odpočinula od učení, vzali mě na spaní v klubovně. Tam jsme čarovali: ,,Jsem voda, jsem země, jsem vzduch, jsem oheň..." A přáli si přání... A vyplnilo se:)
Abych opravdu nezblbla ze stálého opakování si eustachovy trubice, ekotonů, biodiverzit, Čapků, konvergencí a precedenců... Jeli jsme se mrknout na Zubrnický jarmark. Nebyla jsem tam asi 13 let, ale nic se tam nezměnilo. Stále stejné vyfukované kačenky ze skla, žongléři (takový prdlý pánové, kteří mě brali za 5 diváků - dobrý ne? lichotníci;-) )... A koupila jsem si tam včelí náušnice. A druhý den jedné včele hnedka zlomila tykadlo.=(

A pak jsem se učila, a učila a učila...