Byla jsem se projít

Strom asi trpěl, ale symbolika je to pěkná... Slečna, které patří, by měla mít radost...

... chtěl mi utéct, ale byla jsem rychlejší ...

MÁM RÁDA BARvičky...:O)

2. dovolená na Lipně, r. 2009

Před jedněmi horami, za několika řekami, mnoho loukami, za Prahou, na konci Čech, u pramene Vltavy a na břehu Lipna se nachází krásné městečko se jménem Frymburk.

V tomto baráčku jsme byli ubytováni. Bylo nás kolem 20 lidí, nikdo cizí, jen pár nováčků a zbytek "zimní klasika"... Zahrada od domku končila Lipnem, takže jsme se měli kde koupat a já co fotit (samé kýče no...)... :)

Ve středu naše výprava velrybářská - v čele s Hanzem vyplula na Vltavu. Byla jsem podruhé ve svém životě na vodě.. a co vám budu povídat, BYLO VESELO!!!:o)

Takhle to vypadlao, když nás - devatenáct soulo..dilo...;-)

S vypětím všech sil, překonání vlivu alkoholických nápojů a pomoci dobrých moravských vodáků jsme dopluli až do cíle k Fíkovi!

Tomuhle se nedalo odolat, bylo tam tak krásně... Jako z Austrálie co? Jo, a tahle fotka není vůbec upravená, ostatní jen trošku (kontrast).

Na žádné letní dovče s Venoušem nesmí chybět KACHNY...:)

...chjo...Že by romantika? Pózovali pro foto... díky můj skoro spolubydlící - ležící na chodbě;) a můj nejoblíbenější chameleone z ohrádky.;)

ZLATÉ LIPNO, KRÁSNÁ DOVOLENÁ, PŘÁTELÉ K NEZAPLACENÍ... tak zase za rok, tedy za půl, v zimě...

PROVENCE

Tak náš gympl vyvezli do světa - přímo do Francie! Půlka třeťáků jela na komplexní exkurzi do Paříže a já měla tu čest se podívat do krásné Provence. Ušetřím sebe i vás dlouhému povídaní a jen dávám ukázku našeho 5ti denního programu. Z Ústí jsme vyjeli v neděli odpoledne. Protože jsem se jen pár hodin před odjezedem vrátila z jarní části Netopýra (VLK a ČLK), byla jsem dosti unavená, nevyspalá, atd. Proto mi cesta utekla co by dup - a dub ve Francii, nebo spíše macchie, víno a víno...(nic jiného tam snad ani nerostlo...:-) ). Naše první, hnedka ranní zastávka byla v městě Orange - kde jsme viděli jako správní Češi jen z poza plotu antický amfitheater.
Další zastávka byl akvadukt stavěný fenomenálními antickými staviteli a architekty světoznámý Pont du Garde.
Poslední zastávkou tohoto náročného dne byl Avignon - krásné středověké městečko a papežským palácem. Bylo tam také mnoho krásných stánků a krámečků, ale protože já hlupák šetřila s tím, že přeci nebudu utrácet hnedka první den, skoro nic jsem si ve Francii nekoupila.
Posledním úkolem dnu příjezdu do Provence bylo ubytovaní ve Formuly1 (zní to pěkně, ale zas až tak príma to nebylo...) a procházka do marketu, na které jsme cestou zpět všichni naprosto zmokly. Celý. Ještě že já skautka měla pohory a nepromokavou bundu - nemusela jsem být navlečená do černých odpatkových pytlů a se sáčky na francouzské pečivo obalenými okolo nohou.:-D
21.4. jsme zahájili den výbornou místní snídaní a jeli do Arles (Goghovo města).
Dále jsme navštívili Les Baux-de-Provence - krásné středověké skalní město, kde jsme viděli hořet les a zastavovali místní policii a zachránili tak jistě celou Provence před hrůzostrašným požárem, který by pohltil všechnu levanduli, která bohužel ještě nekvetla.=(Krátký byl také rozchod v Aix en Provence (města malířů a fontán), kde byl rozchod tak krátký, že než jsem se vzpamatovala a něco si koupila, byl zase odjezd. Chjooo...
A opět ubytování v další Formuli - stručně charakterizuji - malé, stísněné, záchody toi toi v baráku, sprchy na podobný způsob, ohavná deka na přikrytí a neptejte se co na prostěradle.:-D Ještě že jsem měla své spací vybavení...
Ve středu jsme měli krátkou prohlídku nijak nezajímavého St. Tropez (ani o četníka jsme nezavadili), také jsme měli shlédnout prohlídku po jedné místní vinici, ale jelikož byla zavřená (čirou náhodou?) tak jsme jen ochutnali o kousek dále místní vína a nakoupili tekuté růžové suvenýrky domů.
Absolvovali jsme rádoby celodenní výlet po Verdonském kaňonu (stylem "Máte 10 min na fotku" - všichni vyskákali z busu, fotili jako splašení, pak jsme zase naskákali do autobusu, a za následujících 15 minut to samé...). Viděli jsme ústí řeky Verdon do jezera Sv. Kříže (také z autobusu, a pak i živě). A úplně nejkrásnějším zážitkem z celé Provence byla kouzelná hrnčířská vesnička Moustiers-St-Marie, kde jsem si koupila pár maličkostí.:) Nad vesničkou jsou dvě skály a mezi nimi je natáhnutý provaz, na kterém je uprostřed zavěšená zlatá hvězda. Prý to tam už před mnoha lety zavěsil jako symbol nějaký statečný šikula. Poslední den ve Francii jsme strávili v Monaku. Moje závěry ve stručnosti:
- je to hooodně velký sídliště
- fascinující, kolik bytů se dá vecpat na tak malou plochu

- domy zde z dálky připomínají pouze krabicové modely architektů

- mají tam krásné moře a hrozné verdo

- všechna zeleň (parky, zahrady,...) jsou na střechách domů, aby náhodou nezabrali nějakou plochu vhodnou i nevhodnou na zastavění

- mají zde v přístavu tolik lodí, že vůbec nechápu, co dělají, když chtějí zrovna všichni jet na výlet

- čím dražší boty tím hnusnější

- Casino Monte Carlo dělá dojem hlavně na fotkách;)

- Kvůli oceánografickému museu jsou na půlce mých fotek z Francie jen samé ryby:) Cesta domů byla podél Azurového pobřeží do Itálie a pak směr UL.Bylo to pěkné, ale jarní část Netopýra a letošní parta může i celé Francii hooodně konkurovat!!! Těším se na léto - křídly vířím, pááá!!!

Mimochodem fotografie jsou mé...;o)

Magorcup 2009

Letošní jarní prázdniny jsem spolu s přáteli a rodinou strávila v Krkonoších na Benecku. Bydleli jsme v jedné malé roubené chaloupce jménem Hříbek, kterou jsme měli pronajatou jen pro sebe. Sjezdovka se čtyřsedačkou byla jen pár metrů od chaty. Ale počasí nebylo zrovna příznivé. Sluníčko vysvitlo snad jen v den příjezdu. Celý týden sněžilo, z malých dřevěných okýnek naší chaloupky bylo vidět pouze "bílo" a sněhová vánice. Přesto jsme si týden užili a už se těším na další rok.

Na sjezdovce - na lyžích jsem za celý týden byla jen dvě dopoledne, zbytek jsem strávila otloukáním se na prkně. I přes pád na hlavu si připadám zcela nepoškozená a doufám, že to na mě nezanechalo trvalé následky.:)

Expedice Žalý - rozhledna byla jen 2 km od naší chaloupky (nebo alespoň nám to takhle bylo řečeno). Výstup nebyl moc příjemný - táhli jsme sáňky (že prý dolů to "pofičíme"), kopec byl nekonečný, trasa určitě delší, hrozná zima a opět ta vánice. Při dosažení vrcholu jsme se v bufetu dozvěděli, že rozhledna v nepříznivém počasí není otevřená. Tak jsme si koupili pohledy (fotky byli pouze bílé), dali si svařák a připravili se na tu skvělou cestu dolů na sáňkách. Venku jsme nasedli a "frrrrrrnk"... ono to vůbec nejelo. Sáně se pod námi propadly do půl metrového prašanu, který zrovna napadl a my, táhnoucí sáně šli i dolů... Moc hezký výlet to byl!:-D

Ve středu jsme lyžovat nešli. Vánice byla větší než obvykle. Odpoledne jsme si šli alespoň zablbnout před chatu - bobovali jsme, postavili jsme velkého ležícího sněhuláka (sníh nelepil, proto nemohl být klasicky stojící), zničili plot při skákání přes něj, atd...

Tentýž večer byl naplánovaný karneval. Myslím, že to byl nejpovedenější karneval, na kterém jsem kdy byla.=) Jen postavička Karkulky se trošku zvrhávala...

Tyhle fotky jsou focené první den, večer po příjezdu. To nebyla ještě vánice. Šli jsme se projít k jednomu hotelu, kde měli ochočenou srnku. Šli jsme přec louku plnou hlubokého sněhu (ještě 3. den mi schly boty). Bylo to úžasné, nikdy jsem si nevšimla, že srnka vypadá jako klokan. Asi je to tím, že jediné okamžiky, kdy jsem toto zvíře měla šanci zahlédnout, bylo když běželo do lesa a mě se naskýtal pohled pouze na jeho zadek.:)

panoramata