Také jsem se na vítání seznámila s Jirkou... a už vím, že to není ten chlapec z Ústeckého sboru nářků, ani že neprodával ve stánku v Zubrnicích...:)
Vše zábavné začalo mým prvním objektem na prostorovou tvorbu začátkem října. Téma: Krajina / materiál: prefabrikát a přírodnina - Sehnat kohoutek, nebyl díky Vlastíkovi zas až takový problém... mrkev s natí se našla po dvoudenním bádání v místním Kauflandu... se slimákem to bylo horší. Zajímavé, když o ně člověk nestojí, jsou všude. Když se mají stát součástí domácího úkolu - zdrhnou... Nicméně po týdením zaúkolování i mé spolužačky, která na slimáky kula pikle na jejich zahradě... se u nich stejně žádný slimák neobjevil. Prý vylézají po ránu, za vlhka. Tak jsem vstávala dříve a chodila na lov do parku - ale marně. Nakonec se jeden, objevil na naší zahrádce za barákem! Takový malý, roztomilý... Schovala jsem ho do plastové krabičky od rajčat, dala mu tam trávu, vlhký kapesník a schovala v záhonku pod listem rostliny, aby mi ho sousedka-zahradnice nevyhodila. To ráno, kdy jsem měla objekt odevzdat, "jdu po opici", "zaspalá do školy" pro onoho ukrytého slimáka... HAJZL UTEKL. Ale našel se jiný... jen ne tak roztomilý.
Mé kalhotko-malované řešení předchozí prostorové instalace. A myslím, že nejpovedenější školní malba za ZS:-D
...Má fascinace kuličkami vyústila až do streetartového projektu - "Návrat fenoménu skleněnek na dětská hřiště".
Ale nebojte, úplně jsem se nezbláznila - své kýčovité fotografie fotím stále:) (z drážďanských popelnico-stativů). Jinak mimochodem hrozná ostuda. Dostala jsme se na exkurzi s druhákama do Drážďan, hrozně se ovínila svařákem(výhodné - v jednom stánku ho měli jen za 1 euro!!!) A pak dorazila poslední k odjezdu. Všem se moc omlouvám a červenám se ještě teď!
K závěru a shrnutí jedna silvestrovská. Snad přinese nový rok jen samé pěkné příhody a události...