Minulý rok mi asi jen o týden utekly, a mohla jsem volit letos už podruhé... ale štěstěna mi nepřála a neměla jsme tu drahocenou možnost.
Tak jak to probíhalo:
1.) Když přišly obálky s volebními lístky do schránky a mamka je vybrala, rozčilovala se, čí volební lístky jí zas pošťačka hodila omylem do schránky... po chvilce jí došlo, že ta třetí obálka je pro její milovanou - už dospělou dcerušku - tudíž mě. Takže jsme o svou modrou obálčičku přišla málem už v zárodku!:)
2.) Nestihla jsem programy politických stran v TV, ale o nic jsem nepřišla - zahlédla jsme pouze nějakého divného dědu na splavu, pár týpků v hospodě a ujetýho kreslenýho Moraváka... no výběr, co?;)
3.) Když jsem otevřela svou obálčičku a vyhrnula se na mě hromádka papírů, trošku jsme se zděsila. Snažila jsme se prolouskat prvním papírem - a pochopit, jak mám správně volit, ale pro každého normálního občana je to popsáno naprosto nenormálně, a tak mi to musela vysvětlit normálně moje normální maminka. Dík.
4.) Dnes jsme si v obýváku vzali každý obálku, vybrali jeden cár papíru a zbytek roztrhali. Následovalo mé zděšení! Mamka si omylem vzala mou obálku místo své - a roztrhala MÉ, HISTORICKY PRVNÍ VOLEBNÍ LÍSTKY! Jako útěchu mi dala k roztrhání naoplátku své, ale neměla jsme z toho takovou potěchu.=/
5.) Jdeme volit, v pátek odpoledne... rodiče se mi smějí, že s pavíma pérama na uších vypadám jak indián a že apačskou stranu volit nelze. Možná jen stranu dobrovolných hasičů - jak říká náš pan dějepisář.
6.) Táta před budovou vyhrožoval, že mě vyfotí... hádala jsme se, ale dělali jsme si z toho jen srandu, až do volební místnosti...
7.) Ve volební místnosti jsem prokázala svou totožnost občanským průkazem, a příslušná paní si mě zakroužkovala v seznamu naší ulice (na seznamu jsem byla jako první, jen nevím proč?!) a dostala jsem novou - béžovou obálku - dle vzhledu soudím původem recyklovaného papíru.
8.) Vyndali jsme si připravené volební strany, rodiče je dali do nově získaných béžových obálek a hodili do urny. Donutili mě udělat to samé, ale jak jsem byla nervózní, zalepila jsem modrou - špatnou obálku, následně na pokyn mých pobavených rodičů ji rozlepila, olízla recyklovanou obálku a zalepila. Ani mě nevzali za plentu.. PFFfff.....!
9.) Táta si srandu nedělal a opravdu mě začal při házení lístku do urny fotit, před celou volební komisí, no ostuda, boožžeee...
10.) Lepidlo na jazyku z oné béžové obálky jsem cítila ještě půl hodiny poté.Toť mé první volby v 10ti bodech... a pak se divme, že národ k těm volbám nerad chodí, či nechodí raději vůbec...:o)
1 komentář:
Ježíííš, no tak kdyby mě chtěl někdo fotit tak to bych tam taky nešel :D jinak chválim občanskou poslušnost:)
Okomentovat