Sněženky a machři po 25 letech

Včera jsem byla v kině... hrozně jsem se těšila a musím říci, že to bylo více než pěkné... Nevím zda se vyjadřuji konkrétně k filmu, ale spíše tak celkově.:) film byl hezký. Myslím si ale, že jestliže člověk není nadšeným fanouškem a nezná 1. díl nazpaměť, příběh se mu může zdát krapet neuspokující a o ničem. Omyl je ale pravdou, film je plný nostalgie, infantilnosti a možná i "počáteční senility":) a tak nějak si uvědomíte, že čas jde dál, okolnosti se mění, ale vy zůstáváte více méně pořád stejný. Konec filmu je podobný jako v 1. díle... smutný a otevřený. Ale přesto se mi to moc líbilo! "Vydrž prťka vydrž!"
"A pane profesore, kdy si konečně budeme moct postavit toho sněhuláka?"
"No, a kdo teďka udělá to kafe?"..."No to já nevim!"..."No to já taky nee...." - tohle mi ve filmu chybělo!:-D
"Tohle je jediná pusa, o kterou jsem v životě stál, a kterou jsem nedostal"... Marika povolila a Viky se nakonec pusy dočkal... Když si člověk počká, tak se dočká... někdy ne:o)
A co nakonec?
"To čeho se na nás dopustili jiní, s tím už se nějak vyrovnáme... Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami..." (Mimochodem Radek už také není to, co bejvával:), po fyzické i duševní stránce).

PF 2009

Zítřejší veselé Vánoce ať jsou ty nejkrásnější, ať nám napadne sníh, ať se máme všichni rádi a ať všude panuje rodinný klid a pohoda... Také bohatého Ježíška přeji, přežijte všichni povinné i nepovinné rodinné sešlosti a udělejte radost těm, které máte rádi, nebo kteří si váží vás... Užijte si svátky a pořádně oslavtě příchod Nového roku! ... cítím v kostech, že se blýská na lepší časy...;*)

A děkuji všem, díky kterým jsem šťastná... a vlastně vůbec jsem!!! :-*

Vánoce v Krásné Lípě

Jako každoročně jsme jeli na střediskové Vánoce do Krásné Lípy - 12.12.-14.12. Cesta autem byla dlouhá, neboť jsme chtěli vyjet za světla (což se nám povedlo), ale protože jsme museli nakoupit jídlo na celý víkend pro všechny hladové krky, vyrazili jsme až za tmy, a tma byla i po cestě... velká... a takhle to vypadalo...

Nevypadá to moc jako sníh, co?;o) Jo, a taky jsme cestou na chatu krapet zabloudili...

Jako kdyby nebylo tmy, sněhu, a bloudění dost, ještě jsme se kvůli opravám na silnici dostali do zácpy... no cesta byla velice príma. Tohle je ze soboty, tak jako tam jsem si už dlouho nezaježdíkovala a nezablbla... alespoň nějaké letošní Vánoce byly na sněhu.=) A že toho sněhu ten víkend bylo! Vánoce proběhly v poklidu, děti nezlobily, roveři také ne (unaveni ping-pongem) a s dárkama byli snad všichni spokojeni. Tak zase příště...

Výlet do Prahy

S výtvarkou jsme jeli tento čtvrtek na výlet do Prahy, mrknout se na dvě výstavy (Čínská malba, Veronika Bromová) a užít si trochu vánoční atmosféry na Staromáku - to se moc nepovedlo, neboť byla jen zima a sníh nikde. Nejdříve to vypadalo, že kvůli zákeřnému méme nachcípání nepojedu, ale nakonec jsem to nějak přežila. Jsem ráda, bylo to pěkné a určitě zajímavé, zajímavá byla obvzláště fotografická výstava Veroniky Bromové.

ČÍNSKÁ MALBA
Zhang Xiaogang
Malba Zhang Xiaoganga (* 1958), je inspirovaná především vzpomínkami na jeho rodinu (rodinné dobové fotografie), ale také evropským surrealismem. Na jeho dílech se opakuje několik objektů - červená nitka, představující pokrevní pouto nejen mezi lidmi, ale také se všemi předměty a prázdnámi interiéry, které se se vzpomínkami na rodinu vážou, dále se objevuje rudé novorozeně a různě barevné skvrny (na obličejí, nábytku, předmětech, ale i v krajině)... Nejnovější jeho dílo vznikalo přímo pro galerii v pražském Rudolfínu, kde se celá výstava nachází. Obraz je přec celou stěnu jedné z výstavních síní. Vyobrazeny jsou zde všemožné létající bytosti - zástupci hmyzí říše, ptáci všeho druhu, duchové hmyzu, netopýři ale i barokní prdelatí pidi andělíčci.:-) Všechno tohle živé se slétává do jednoho místa na obrazu, kde jsou protržená oblaka a nacházíme zde obrovský prolétající roj. Vzhledem, že autor je Číňan, nemáme zde v om hleda žádný náboženský podtext(i před výskyt andělíčků) a máme se pouze jako autor radovat z množství barev a obrovského prostoru...

...musím uznat, že tohle je jeden z nejúžasnějších obrazů, které jsem ve svém životě viděla. Je to fakt bomba, ale chce to vidět naživo!!!

Fang Lijun

Fang Lijun (* 1963) je jeden z předtavitelů tzv. cynického realismu. V jeho obrazech zachycuje zkušenost ze svého dětství z období konce 80. let. Do firurálních scén zdánlivě harmonického klidu se nenapadně snaží skrých své reakce na domácí politické události.
Tenhle hošík je sám autor. Protože sám neměl typické čínské rysy, snažil se i malovat podobné lidi, kteří v Čině svým vzhledem společnost pobuřovali...
... konkrétním příkladem jsou tyto dvě netypické čínské krásky zachycené při absolutně obyčejné a nezajímavé a přirozené činnosti.

Feng Mengbo

Feng Mangbo (* 1966) od poloviny 90. let přeorientoval svou tvorbu k počítačově generovaným videosekvencím. Řada jeho prací často kritizuje cynismus pc her a využivé je jako svou inspiraci. Základem jeho obrazů je počítačově konstruovaná obrazová struktura dotvářená v reálu klasickou malbou. V nejnovějších se snaží do děl zapracovat i tradiční čínskou krajinu.

Tento obraz byl také malován na míru Rudolfinské výstavní síni. A je fakt dost dlouhej!;-)
A na závěr trošku čínské tradiční kaligrafie s prvky moderní pc grafiky a zachycením individuálním zápisků, obrázků a vzpomínek s osobního deníčku malíře.

Výstava: Galerie Rudolfinum, 25.9. - 28.12.2008