Sněženky a machři po 25 letech

Včera jsem byla v kině... hrozně jsem se těšila a musím říci, že to bylo více než pěkné... Nevím zda se vyjadřuji konkrétně k filmu, ale spíše tak celkově.:) film byl hezký. Myslím si ale, že jestliže člověk není nadšeným fanouškem a nezná 1. díl nazpaměť, příběh se mu může zdát krapet neuspokující a o ničem. Omyl je ale pravdou, film je plný nostalgie, infantilnosti a možná i "počáteční senility":) a tak nějak si uvědomíte, že čas jde dál, okolnosti se mění, ale vy zůstáváte více méně pořád stejný. Konec filmu je podobný jako v 1. díle... smutný a otevřený. Ale přesto se mi to moc líbilo! "Vydrž prťka vydrž!"
"A pane profesore, kdy si konečně budeme moct postavit toho sněhuláka?"
"No, a kdo teďka udělá to kafe?"..."No to já nevim!"..."No to já taky nee...." - tohle mi ve filmu chybělo!:-D
"Tohle je jediná pusa, o kterou jsem v životě stál, a kterou jsem nedostal"... Marika povolila a Viky se nakonec pusy dočkal... Když si člověk počká, tak se dočká... někdy ne:o)
A co nakonec?
"To čeho se na nás dopustili jiní, s tím už se nějak vyrovnáme... Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami..." (Mimochodem Radek už také není to, co bejvával:), po fyzické i duševní stránce).

PF 2009

Zítřejší veselé Vánoce ať jsou ty nejkrásnější, ať nám napadne sníh, ať se máme všichni rádi a ať všude panuje rodinný klid a pohoda... Také bohatého Ježíška přeji, přežijte všichni povinné i nepovinné rodinné sešlosti a udělejte radost těm, které máte rádi, nebo kteří si váží vás... Užijte si svátky a pořádně oslavtě příchod Nového roku! ... cítím v kostech, že se blýská na lepší časy...;*)

A děkuji všem, díky kterým jsem šťastná... a vlastně vůbec jsem!!! :-*

Vánoce v Krásné Lípě

Jako každoročně jsme jeli na střediskové Vánoce do Krásné Lípy - 12.12.-14.12. Cesta autem byla dlouhá, neboť jsme chtěli vyjet za světla (což se nám povedlo), ale protože jsme museli nakoupit jídlo na celý víkend pro všechny hladové krky, vyrazili jsme až za tmy, a tma byla i po cestě... velká... a takhle to vypadalo...

Nevypadá to moc jako sníh, co?;o) Jo, a taky jsme cestou na chatu krapet zabloudili...

Jako kdyby nebylo tmy, sněhu, a bloudění dost, ještě jsme se kvůli opravám na silnici dostali do zácpy... no cesta byla velice príma. Tohle je ze soboty, tak jako tam jsem si už dlouho nezaježdíkovala a nezablbla... alespoň nějaké letošní Vánoce byly na sněhu.=) A že toho sněhu ten víkend bylo! Vánoce proběhly v poklidu, děti nezlobily, roveři také ne (unaveni ping-pongem) a s dárkama byli snad všichni spokojeni. Tak zase příště...

Výlet do Prahy

S výtvarkou jsme jeli tento čtvrtek na výlet do Prahy, mrknout se na dvě výstavy (Čínská malba, Veronika Bromová) a užít si trochu vánoční atmosféry na Staromáku - to se moc nepovedlo, neboť byla jen zima a sníh nikde. Nejdříve to vypadalo, že kvůli zákeřnému méme nachcípání nepojedu, ale nakonec jsem to nějak přežila. Jsem ráda, bylo to pěkné a určitě zajímavé, zajímavá byla obvzláště fotografická výstava Veroniky Bromové.

ČÍNSKÁ MALBA
Zhang Xiaogang
Malba Zhang Xiaoganga (* 1958), je inspirovaná především vzpomínkami na jeho rodinu (rodinné dobové fotografie), ale také evropským surrealismem. Na jeho dílech se opakuje několik objektů - červená nitka, představující pokrevní pouto nejen mezi lidmi, ale také se všemi předměty a prázdnámi interiéry, které se se vzpomínkami na rodinu vážou, dále se objevuje rudé novorozeně a různě barevné skvrny (na obličejí, nábytku, předmětech, ale i v krajině)... Nejnovější jeho dílo vznikalo přímo pro galerii v pražském Rudolfínu, kde se celá výstava nachází. Obraz je přec celou stěnu jedné z výstavních síní. Vyobrazeny jsou zde všemožné létající bytosti - zástupci hmyzí říše, ptáci všeho druhu, duchové hmyzu, netopýři ale i barokní prdelatí pidi andělíčci.:-) Všechno tohle živé se slétává do jednoho místa na obrazu, kde jsou protržená oblaka a nacházíme zde obrovský prolétající roj. Vzhledem, že autor je Číňan, nemáme zde v om hleda žádný náboženský podtext(i před výskyt andělíčků) a máme se pouze jako autor radovat z množství barev a obrovského prostoru...

...musím uznat, že tohle je jeden z nejúžasnějších obrazů, které jsem ve svém životě viděla. Je to fakt bomba, ale chce to vidět naživo!!!

Fang Lijun

Fang Lijun (* 1963) je jeden z předtavitelů tzv. cynického realismu. V jeho obrazech zachycuje zkušenost ze svého dětství z období konce 80. let. Do firurálních scén zdánlivě harmonického klidu se nenapadně snaží skrých své reakce na domácí politické události.
Tenhle hošík je sám autor. Protože sám neměl typické čínské rysy, snažil se i malovat podobné lidi, kteří v Čině svým vzhledem společnost pobuřovali...
... konkrétním příkladem jsou tyto dvě netypické čínské krásky zachycené při absolutně obyčejné a nezajímavé a přirozené činnosti.

Feng Mengbo

Feng Mangbo (* 1966) od poloviny 90. let přeorientoval svou tvorbu k počítačově generovaným videosekvencím. Řada jeho prací často kritizuje cynismus pc her a využivé je jako svou inspiraci. Základem jeho obrazů je počítačově konstruovaná obrazová struktura dotvářená v reálu klasickou malbou. V nejnovějších se snaží do děl zapracovat i tradiční čínskou krajinu.

Tento obraz byl také malován na míru Rudolfinské výstavní síni. A je fakt dost dlouhej!;-)
A na závěr trošku čínské tradiční kaligrafie s prvky moderní pc grafiky a zachycením individuálním zápisků, obrázků a vzpomínek s osobního deníčku malíře.

Výstava: Galerie Rudolfinum, 25.9. - 28.12.2008

Ganguro...?:-D

Když se před necelými dvěmi lety objevil v ulicích mezi mládeží nový EMO styl, myslela jsme si (naivně), že nic horšího nás už potkat nemůže. Dnes, když jsem hledala něco málo na internetu k Japonsku, narazila jsem na TOHLE. Tak jsme si řekla, že byste neměli být o poznání těchto veselých dívek ochuzeni - a máte je tady. Trošku mi to připomíná emo v negativu... no... ještě si promyslím, zda změním svojí image, blonďatá už trochu jsem...:O)

Ganguro, doslova "černý obličej" je trend japonské módy mezi spoustou japonských dívek, který dosáhl vrcholu popularity od konce 90. let do let 2000 něco. Tento překlad se obrací proti Ganguru, protože většina lidí to vidí jako rasismus a srovnávají to s "blackface" kulturou na počátku 90.let v Americe. Ganguro byl fenomén specifický pro čtvrť Shibuya, asi 1 km vzdálenou od Harajuku. Není známo, kdo byly původně Ganguro girl, existují spekulace, že to byly dívky fascinované Janet Jackson a jinými americkými černošskými muzikanty neboo i supermodelkou Naomi Campbell.

Výchozí look se skládá ze zesvětlených vlasů, výrazného opálení, spojení bílých a černých očních linek, umělých řas, bot na platformě (většinou sandály nebo kozačky) a outfitů v jasných, světlých barvách. Dále jsou typické mobily pokryté samolepkami, minisukně, sponky s ibiškem, spousta náramků, prstenů a náhrdelníků. Extrémní následovnice trendů dokonce zesvětlují své vlasy do odstínu platinové blond, jsou ještě více opálené, nosí bílou rtěnku, vícebarevné pastelové oční stíny a nalepovací ozdoby u vnějšího koutku oka.

Zdroj textu: harajuku.blog.cz

Kurz figurální kompozice a kresby "neoblečených lidí" pro veřejnost

Fakulta umění a designu UJEP pořádá pro veřejnost v zimním semestru převážně praktickou výuku kresby. Každé pondělí máme tedy tříhodinový seminář, který probíhá v nově zrekonstruované budově fakulty. A to vše pod vedením pana Kuriše. Mezitím jsem ještě byla několikrát na kresbě portrétu u nás na ZUŠce, kterou tradičně vedl pan Lhota.

13.10. Kresba zátiší, tužka a uhel, papír A1. Dú – kresby geometrických tvarů, tužka, papír A2. 20.10. Kresba zákoutí, tužka a uhel, papír A1. (Pozn.: Ten kufřík mě hrozně iritoval!!!) Můj první portrét v životě - ale berte to s rezervou, p. Lhota svým studentům rád pomáhá.:) A model byla moje p. uč. Urbanová, ke které chodím na výtvarku už jedenáctým rokem...
Tahle holčina byla strašně složitá, taková nevýrazná. Ale co, ono ne každého přimějete, aby si ze své dobré vůle na dvě hodiny sedl na židli a ani se nehl.;) Tahle slečna se kreslila o poznání líp, ve skutečnosti byla sice hezčí, ale nějaká podoba by se možná našla... každopádně mi do toho p. Lhota zasáhl jen jednou a málo - což je u něho úspěch":-D 27.10. Kresba sádrové busty, tužka a uhel, papír A2Co myslíte, je to ženská nebo chlap? Nějak jsme nebyli schopní se dohodnout... 3.11. Kresba busty, lavírka, tuž, čtvrtka A2 10.11. Kresba lidské lebky, tužka a uhel, papír A2

A teď trošku samochvály;) Lebka mi byla ze všeho nejvíce pochválena, první co z p. Kuriše vypadlo bylo "týýý jo", a pak že je to supr kresba, a že je to až naturalistický.:)

Nedělní slunné dopoledne - KSČ

V neděli se udělalo konečně hezky, tak jsem mohla něco málo vyfotit.

Takový pěkný objekt na focení, ale pejskům se to tak nezdálo... jeden přiběhl přímo ke mě a sedl si přesně namísto které jsme fotila.:)

Tenhle lístek byl opravdu takhle krásně zbarvenej, přidala jsem jenom kontrast, aby se mi fotka více zabarvila, protože tam svítilo hodně sluníčko...
Nevím co to je za rostlinku, ale připomínala mi ptačí zobáky:) Je to trchu mázlý, strašně foukal vítr, tak jsme si jednou rukou musela přidržovat stonek, a druhá ruka se mi klepala...

KSČ (=Krajský Sraz Činovníků)

Další víkend strávený ve Starých Křečanech. Tentokrát ale bez dětí. Víkend začal tím, že jsme asi hodinu před odjezdem z UL zjistili, že řidič hromadného autobusu neví, že pro nás má přijet, ale vše se naštěstí stihlo napravit. Když nás autobus vyzvedl a my nasedli, měli jsme z toho krapátko smíšené pocity - celý se klepal, drncal, nesvílily blinkry... nikdy jsem do Děčína takhle dlouho nejela¨.:-D Ke konci cesty pan řidič trochu zabloudil... Páteční noc byla velice dlouháááá, ale dočkali jsme se - přišlo nejen ráno a my mohli v půl 7 jít spát. V osm se vstávalo. Letos bylo KSČ takové komornější, ale atmosféra byla příjemná - když se zrovna zapáleně nedebatovalo na přednáškách. Už potřetí jsem si vyslechla info k novým skautským stezkám a myslím, že asi už naposledy.:) V sobotu jsem byla donucena jít na menší procházku - byla fajn, ale byla zima, mrholilo, všude byla mlha a v lese byla tma, o blátě nemluvě, ale nechci si stěžovat, samozřejmě.;-) V sobotu se zábava rozproudila a všichni měli veselou náladu. V neděli jsme se zabalili a jeli domů... kromě fotek a dalších vzpomínek jsem si také přivezla rýmu, ale nevadí, stálo to za to!

Netřpytí se jenom zlato!

Objevila jsem teďka jeden citát, nějak jsem ho zpočátku moc nepobírala, ale začínám v tom nacházek jistý smysl...=)

"Stará láska a nové pyžamo, jsou nebezpečné."
(Robert Fulghum)

Podzimní prázdniny

Letos jsme byli v Křečanech sice jen na víkend, ale byl super a máme spoustu zážitků. V pátek jsme přijeli, zabydleli se, seznámili se, děti si zahrály několik her a já asi už naposled oslavila své narozeniny. Dostala jsem od bratrů polštářek - DEEMOTIVÁTOR 1.0 (uvidíme, jak bude fungovat). Sobotu jsem strávila s prckama. Kromě her a procházky jsme také postavili "jablečného draka". Večer byl Halloweenský karneval - tančili jsme, blbli jsme, objevilo se i několik roverských hříček, daly jsme spát moje holčičky a přečetly si pohádku na dobrou noc. Ponaučení z pohádky: "Po tom, co žena získá to co chce, přestane být zlá a vypočítavá..." nebo nějak tak to znělo.:) Večer byl ovšem ještě dlouhý, překvapivý, ale příjemný. Naopak ráno přišlo moc brzo, a odjezd také... společné fotoPůvodně jsem chtěla fotit krásný výhled po okolí, ale byla hrozná mlha, všude...
...tady byla taky......děti se nám ale neztratily...
...přestože byly zvídavé.
jablečný drak

18. narozeniny

Včera jsem s rodinou oslavila své narozeniny... Všichni jsme byli moc dojatí, překvapení a někteří i trochu opilí... Jedno vím ale jistě - že NIKDY nenajdu nic lepšího než je moje rodina, že je mám všechny více než ráda a že se na ně můžu kdykoliv spolehnout... Děkuju!:-* "Zítra 19.10. okolo desáté hodiny ranní už budu dospělá, to je prča co?"
"Pfůůůůůů fouuuuk" - tak snad se přání splní... byla bych moc šťastná...
Gratulace byla dlouhá, květiny obrovské a také jsme se dozvěděla, že přestože jsem z minulého století, tak jsem prý ještě docela zachovaná...:)
Dárečky, které jsem dostala... Z pravého horního mám radost největší!
Krásná kytí že jo?=)

Sobotní procházka

Abych přišla na jiné myšlenky, byla jsem se projít v parku a trošku i ve městě...

Nevím proč, ale ty listy mi připomínají papouška. Kéž by byl každý den takhle barevný...
Ta rána se určitě spraví...
Tyhlety bobulky se tam tak pospolu hezky houpaly ve větru... Broučci dovádějí i v zimě... a na veřejnosti...:)Broučci dovádějí i v zimě... a na veřejnosti...:)To je určitě balkón nějaké kouzelné babičky...Krásný svatební autíčko!