úterý 25. ledna 2011

Kanály a kanalizace

Výsledkem mého projektu, ve kterém jsem se snažila o proniknutí do mnou zvoleného tématu – KANÁLY A KANALIZACE – jak teoreticky, tak též prakticky, je příprava návrhu výstavy o stejném námětu.
Má práce je inspirována fotografem Ulrichem Mertensem, který okolo 90. let minulého století přišel s velmi opomíjeným stanoviskem pohledu zvaného „di inferiores“. Tedy pohledu na věc/skutečnost „ze zdola“.
Různorodé designy kanálových poklic, které mě přivedly k výběru motivu kanálů, jsou pouze povrchovým hlediskem mého tématu. Přestože lze nalézt tyto poklice všude ve městě, jsou kanály i kanalizace lidmi velice opomíjené. O to opomíjenější a skrytější je samotná spletitá podzemní kanalizační síť i s obsahem, jež ukrývá.
Abych se o kanalizacích dozvěděla více, kontaktovala jsem SČVK a začala s jejich zaměstnanci komunikovat. Kromě prohlídky ústeckými kanály, kterou mi zprostředkovali, jsem od nich získala mnoho zajímavých materiálů, především videozáznamy průmyslové kamery.
Ty se staly stěžejní pro výsledek mé práce, který by byl prezentován na již zmiňované výstavě. Jde o mnou sestříhaná videa z jejich kamery, ve kterých se objevují kanalizace v šesti ústeckých ulicích. Těchto šest videí by bylo promítáno na obrazovkách, které by doplňovaly silně redukovanou a stylizovanou mapu městských čtvrtí, kde se tyto ulice nacházejí. Tato mapa by pokryla dvě stěny galerie.

Při úpravě videí jsem se snažila o zvýšení dynamičnosti, kterou umocňuje i mnou dodaný zvukový záznam vody. Přestože jsou videa zkrácená, sestříhaná z více míst a zrychlená – zachovávají si svou autenticitu technického záznamu, jež zobrazuje tísnivé a nekončící, přesto uchvacující interiéry kanalizačního potrubí.
Těchto šest videí je dáno do nepatrného kontrastu s opravdovým nepozměněným záběrem průmyslové kamery, který by byl promítán zvětšený na jednu stěnu galerie. Záleží na návštěvnících, zda jsou schopni rozeznat autentický záběr od upravených záznamů, které se snaží o udržení divákovi pozornosti a ukázání toho nejdůležitějšího a nejzajímavějšího z těchto podzemních prostor – tmu, hluk vody, nekončící trýznivé chodby, ale i různorodou architekturu podzemních prostor a jejich obložení, až matoucí krásné vodopády, nebo zdejší faunu.
Toto infernální hledisko na městskou kanalizaci nezprostředkovává jen ji samotnou, ale nutí návštěvníky přemýšlet o jejich vnímání každodenních a nenápadných věcech/skutečnostech, na které lze hledět z více úhlů pohledů.
...moje kýčovité fotografie z kanalizačního prostředí:)... Abych se více zorientovala v daném tématu a dozvěděla se něco nového, získala nápady a náměty, obrátila jsem se s dotazem na informační centrum Severočeských vodovodů a kanalizací. Tak začala má komunikace s Ing. Novákovou, díky které se mi podařilo získat kontakty a navázat následující spolupráci se samotnými zaměstnanci SČVK v Ústí nad Labem.
Nejprve s panem Tůmou, který mi poskytl některé historické technické výkresy kanalizací v Ústí.
Poté se zdejším mistrem provozu – panem Pokrupou, se mi podařilo domluvit exkurzi přímo v kanálech. Kvůli své pracovní vytíženosti jsem prohlídku kanalizací nemohla absolvovat přímo s ním, ale jeho tři pracovníci byli příjemnou alternativou. Prohlídku vedl pan Hrbek. (více v exkurzi)
Protože byla v podzemních kanálech opravdu tma a má kamera na fotoaparátu by nezvládala tamější osvětlení, pan Pokrupa mi poskytl videozáznamy průmyslových kamer, které využívají při kontrole jednotlivých kanalizačních úseků.

















Předem domluvená exkurze s mistrem provozu panem Pokrupou proběhla dne 10. prosince 2010. Po podepsání Zápisu o proškolení jsme dostali nepromokavý ochranný oblek, pracovní rukavice, helmy a půjčené holínky samotného pana Mistra.
Takto vybaveni jsme vyjeli z ústecké budovy SČVK s panem Hrbkem a ještě se dvěma kanalizačními pracovníky. První zastávka a prohlídka byla na Špitálském náměstí. Místa byla vybírána dle snadného přístupu do kanálu bez narušení silničního provozu (museli se otvírat poklopy kanálů a bylo potřeba zatarasit okolní prostor). Důležitou roli také hrály případné nebezpečné látky, materiály a prostupnost kanálů. Další naše zastávka byla do Žukovovy ulice, Opletalovy ulice a na Novosedlické náměstí.





















Ano, ano... i přes mé úsměvy to tam vůbec nebylo hezký a pěkně to tam smrdělo. Čas plynul hroozně pomalu a vzdálenosti se tam zdají neuvěřitelně nekonečné.
Dáda to schytal a šel se mnou:)) Když mu volala maminka nevěřila, že zrovna vylezl z kanálů.:-D Jelikož mým hlavní cílem je upozornění na kanály a kanalizaci, prostřednictvím netradičního infernální pohledu, který rozšiřuje lidem pohled nejen na dané téma, ale na i na cokoliv jiného… Rozhodla jsem se, že nejefektivnější forma, která je schopna veškeré mé poznatky a zážitky sdělit, je příprava realizace výstavy. Návrh takovéto výstavy je tedy výsledkem mé práce a snažení.


VIDEA:
Počet: 7
(Větruše, Marxova ulice, Mírové náměstí, Pražská ul., Velká Hradební a Vojtěšská ulice)
- Sestříhané videozáznamy průmyslové kamery SČVK. Každé video je z příslušné oblasti, obsahuje název ulice či místa a trvá cca 2 – 4 minuty.
- Videa jsou zkrácena a výrazně zrychlena. Záznamy speciální kamery jsou pořízené z důvodu odhalení různých závad, pro to, a i pro její nesnadný pohyb jsou videa v originále poněkud zdlouhavá a nudná.
- Jejich sestříháním a zrychlením dodávám na dynamičnosti, přesto však vizuální záznam neztrácí svou typickou atmosféru a autentičnost.
- Jelikož zvuk u této kamery není podstatný, videa ho měla hodně ztlumený, až nezřetelný. Ze své osobní zkušenosti mohu říci, že výrazný hluk prodění vody kanály je více než důležitý pro navození celkové zneklidňující atmosféry a dosažení jedinečného efektu.
- Zvukové záznamy hučení, šumění a proudění vody jsem tedy nahrála sama doma v koupelně, kde se vlastně nachází počátek všeho toho, co později protéká onou kanalizací. MP3 jsem poté stříhala, upravovala a pečlivě vybírala, aby seděli k jednotlivým videím a zněly co nejvěrohodněji.

Ale nebojte - stále jsem upe normální, škola mě nijak nepoznamenává! Mimochodem tato práce získala 6,1 bodů z maximálních 7 při semestrálních prezentací - takže paráda:)

Když máte za známé profíky...

...tak pak máte takovéhle pěkné fotky:)
Poprvé ve VŠ baru s novými spolužáky(teďka už starými známými;o) )...
a s panem architektem...;)
Střediskové Vánoce v Krásné lípě - zde se ségřenicí Bibí...
Štědrovečerní zpívání na Lidickém náměstí. Foto zleva: Má druhá maminka, můj taťka, má podobizna... photo by má první maminka:))
Mezisváteční bowling s mým panem Jiřím:)
Lednová pobowlingová pizza v Rumburku s tamními skautíky a Čertem.

pondělí 24. ledna 2011

Jak mi to jde v nové škole...

Moje nová vysoká škola - Výtvarná výchova (jednooborové) - Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Na rozdíl od názvu školy, zimní semestr tak dlouhý nebyl. Nebo možná byl, ale utekl jako voda. (Za předpokladu, že voda může utíkat...)
Jak proběhlo vítání prváků u nás na katedře. Milé, když vás chtějí vítat. Bylo nám řečeno, že si na tradiční školní slavnost má každý prvák přinést ešus a banán....a alkohol. VZALA JSEM BANÁNY PRO JISTOTU DVA. Po tom, co nás Bróža slavnostně uvítal, nám odpověděl na zvídavou otázku, k čemu že ty banány a ešusy. No, a byly upe na prd. Takže od té doby jsem byla "ta se dvouma banánama"... (důležité je, se dostat do paměti - beru to z té lepší stránky)

Také jsem se na vítání seznámila s Jirkou... a už vím, že to není ten chlapec z Ústeckého sboru nářků, ani že neprodával ve stánku v Zubrnicích...:)

Vše zábavné začalo mým prvním objektem na prostorovou tvorbu začátkem října. Téma: Krajina / materiál: prefabrikát a přírodnina - Sehnat kohoutek, nebyl díky Vlastíkovi zas až takový problém... mrkev s natí se našla po dvoudenním bádání v místním Kauflandu... se slimákem to bylo horší. Zajímavé, když o ně člověk nestojí, jsou všude. Když se mají stát součástí domácího úkolu - zdrhnou... Nicméně po týdením zaúkolování i mé spolužačky, která na slimáky kula pikle na jejich zahradě... se u nich stejně žádný slimák neobjevil. Prý vylézají po ránu, za vlhka. Tak jsem vstávala dříve a chodila na lov do parku - ale marně. Nakonec se jeden, objevil na naší zahrádce za barákem! Takový malý, roztomilý... Schovala jsem ho do plastové krabičky od rajčat, dala mu tam trávu, vlhký kapesník a schovala v záhonku pod listem rostliny, aby mi ho sousedka-zahradnice nevyhodila. To ráno, kdy jsem měla objekt odevzdat, "jdu po opici", "zaspalá do školy" pro onoho ukrytého slimáka... HAJZL UTEKL. Ale našel se jiný... jen ne tak roztomilý.

...Slimák úspěch neměl - prý "moc ukecaný"...
Můj druhý prostorový objekt: "Letecký pohled na pole"

...pole uspělo...
...a buchty uspěly i jako předmět na smyslový přepis, kde představovaly mykózu na nohou... ale to je na dlouhé vysvětlování.:))) Jo, jako doplněk ke kávě chutně posloužily také....Fascinována svrnkacími kuličkami - objekt na prostorovku - prý dobré, ale neví, jak to jako myslím, jestli to beru vážně, nebo si z toho dělám prdel...Za b) je správně. Mimochodem je to alternativní vánoční svícen a Betlémek.=)...STEREOTYP... - tradiční ženské kalhotko-objektové řešení:)
Mé kalhotko-malované řešení předchozí prostorové instalace. A myslím, že nejpovedenější školní malba za ZS:-D
...Má fascinace kuličkami vyústila až do streetartového projektu - "Návrat fenoménu skleněnek na dětská hřiště".
Ale nebojte, úplně jsem se nezbláznila - své kýčovité fotografie fotím stále:) (z drážďanských popelnico-stativů). Jinak mimochodem hrozná ostuda. Dostala jsme se na exkurzi s druhákama do Drážďan, hrozně se ovínila svařákem(výhodné - v jednom stánku ho měli jen za 1 euro!!!) A pak dorazila poslední k odjezdu. Všem se moc omlouvám a červenám se ještě teď!
K závěru a shrnutí jedna silvestrovská. Snad přinese nový rok jen samé pěkné příhody a události...
...Slimák ve sklenici měl na konci semestru přeci jen malinký úspěch - když to viděl prof. na fotografii při zápočtu, řekl, že to taky není úplně špatný...:-D
A úplně špatné není ani to, že mi začalo minulé pondělí zkouškový a tu stejnou středu skončilo=)) Vše na výbornou, jen z postmoderny, kyberkultury, filosofických textů pana Flussera a výtvarného umění mi malinko hrabe!:) Ale baví mě to - kór dnes - dozvěděla jsem se o svém úspěšném posledním zápočtu z malby!
Mám radost, do 14.2. volno a strašnou chuť na palačinky! Mějte se, ještě se ozvu...

sobota 1. ledna 2011

PF 2011

A po chvilce jsi dodal:
"Víš... když je člověku moc smutno, má rád západy slunce..."
Tak dodávám já:
"Ať nejste v novém roce smutní, a to vaše sluníčko nezapadá..."

Bonus: PF Galerie Emila Filly - pozorně čtěte! =)